Převést dovezené stroje na unikátní technologii.
Podle vysvětlení Japonské společnosti strojních inženýrů v roce 1953, v procesu vylepšování stroje americké výroby představeného v roce 1950, vyvinuli vlastní mechanismus pro přerušované zasazování do sebe zapadajících dílů. Toto je první patent YKK. Import a nezávislý vývoj zde nebyly protichůdné možnosti, ale úkoly.[2]
Cornischong at lb.wikipedia ／ Wikimedia Commons ／ CC BY-SA 3.0
V roce 1959 se zrodil model CM3, kompletně vyvinutý vlastními silami, a v roce 1964 byla zahájena výroba jeho nástupce, modelu CM6. Akademická společnost připisuje zásluhy vylepšenému strojnímu zařízení a integrované výrobě z materiálů jak ke kvalitě, tak k ceně. Důraz byl kladen na schopnost pohybovat se nejen rychle, ale také opakovaně se stejnou kvalitou.[2]
Tady se práce manažera nemůže omezit na vymýšlení detailů stroje samostatně. Jsou potřeba technici, kteří pracují na vylepšeních, lidé, kteří manipulují s materiály, a pracovníci na místě, kteří kontrolují výrobní podmínky. Sbližování jednotlivých procesů má smysl neztrácet ze zřetele příčiny problémů v rámci oddělení.
Vnitropodnikové zavedení procesů však automaticky nevytváří spolupráci. Podmínky, které jsou snadno použitelné pro materiálové oddělení, se mohou lišit od podmínek požadovaných zpracovatelským oddělením. Pokud nesdílíme hodnocení konečného produktu a společně neuvidíme, kde dochází ke ztrátám, vytvoří se ve společnosti oddělené stěny.
Případ Yoshidy by se neměl číst pouze na základě luxusního vybavení. Z fáze zvládnutí zakoupené technologie přecházíme do fáze pochopení toho, jak funguje a výměny potřebných dílů. Pouze touto akumulací se výdaje na vybavení mění ve zbývající konstrukční schopnosti.
DENTlumočení YAMATO DENSHI
Pořízení stroje by mělo být začátkem učení, nikoli jeho koncem.
Pokud si zaznamenáte závady po instalaci, dobu seřízení a důvod zastavení, budete moci vidět, kde se má dále změnit. Při hodnocení kapitálových investic zvažte nejen objem zpracování, ale také to, zda lze příčinu vysvětlit na místě.