Co si říci před předáním firmy.

Do předávacích dokumentů se nevejde všechno.

Pracovní postup lze zapsat, ale důvod jeho volby se někdy nepředá. Sliby zákazníkům. Zlepšení v provozu. Myšlenky, o které jsme se opírali při pochybnostech. Předávání firmy je příležitostí toto pozadí práce znovu pojmenovat.

Pokračovat stejně jako předchůdce, nebo změnit všechno? Než s touto volbou spěchat, je na co se zeptat. YAMATO DENSHI nabízí tři otázky jako vstup do úvah o předání firmy.

01 Najděte práci, kterou chcete zachovat.

Co chcete zachovat? Odhlédněte na chvíli od názvu firmy a tvaru výrobku a podívejte se na každodenní práci. Dokončit přijatou opravu. Po dodání se zeptat, jak věc slouží. Pomoci někomu i mimo vlastní odpovědnost. Podstatné věci jsou i v drobných činech.

Práce, na kterou je hrdý předchůdce, nemusí být stejná jako ta, na niž jsou hrdí zaměstnanci. Partneři a zákazníci mohou vidět jiné přednosti. Když jejich slova postavíme vedle sebe, hodnoty k předání se postupně vyjasní.

Neskončete u slov „pečlivá práce“. Zeptejte se, kdo co udělal a v jaké situaci. Když nástupce pochopí konkrétní okamžik, může o něm přemýšlet ve své práci.

02 Sdílejte důvody ke změně.

Zkuste oddělit hodnoty, které chcete zachovat, od dosavadních postupů. Stejný slib lze splnit i jinak. Pokud je pro vás důležité nenechat zákazníky čekat, možná lze způsob komunikace i příjem objednávek přizpůsobit dnešnímu životu.

Než navrhnete nový postup, zeptejte se, proč vznikl ten současný. Mohou za ním být dřívější neúspěchy nebo omezení, která znají jen lidé z provozu. Pochopit důvody neznamená slíbit, že vše zůstane stejné. Je to příležitost zjistit, co při změnách nesmíte přehlédnout.

Vysvětlete nejen to, co měníte, ale také proč. Po vyzkoušení proberte, co se změnilo pro zaměstnance a zákazníky. I rozhodnutí neuzavřít vše hned a nechat prostor pro další naslouchání je jednou z možností.

03 Svěřte rozhodování nástupci.

Předat práci nemusí znamenat chtít po nástupci stejná rozhodnutí, jaká byste udělali vy. Čekají ho jiní lidé a výzvy jeho doby. Možná bude muset najít vlastní odpovědi v situacích, které předchozí generace nezažila.

Proto má smysl zachovat nejen výsledky, ale i cestu uvažování. V čem jste váhali, jaké možnosti jste měli a čemu jste dali přednost. Zaznamenáte-li i to, co nevyšlo, může další člověk na tyto zkušenosti navázat.

Také ten, kdo přebírá, může pojmenovat, čeho si chce do budoucna vážit. Spolu s vděčností za to, co dostal, může říct, co by chtěl sám vyzkoušet. Objeví-li se rozdíly, začněte rozhovorem o nich. Předání je ohlédnutím za minulostí i chvílí, kdy nástupce začíná mluvit o budoucnosti.

Začněte rozhovorem o jedné práci.

Budoucnost firmy nemusíte rozhodnout během jediného rozhovoru. Nejprve vyberte jednu práci, která vám utkvěla v paměti, a zeptejte se proč. V příběhu můžete najít hodnoty, které stojí za zachování, i důvody ke změně.

Co přijímáme a co svěřujeme dál? Možnost mluvit o této otázce vlastními slovy je počátkem práce pro další dobu.